upraveno 1. prosince 2025
Článek navazuje na loňský příspěvek o přemetání včelstev na prázdné rámky.
Po roce jsem si našel trošku času na zhodnocení vedení včelstev na volné stavbě – v období rozvoje (od začátku května) a taky experimentování s letním klíckováním matek, pro snížení množství roztoče varroa.
Nejprve k volné stavbě. V roce 2024 byla u nás velmi dobrá sezóna a pokusné včelstvo si velmi dobře poradilo s vystavěním celého plodiště (20 rámků cca rozměru dadant). Včelstvo bylo vitální a zimu zvládlo velmi dobře. Letošní druhé včelstvo již takové štěstí nemělo, protože květen byl studený a snůška mizerná. Čili volná stavba ano, ale za odpovídajících podmínek. S rostoucím množstvím již vystavěných plástů by měla být situace jiná – včelstvo nebude muset nárazově vystavět celé plodiště. Podotýkám, že se jedná o květnové přemetání. Přemetání v podletí je mi proti srsti. Včelstvo se již chystá na zimní období a tady bum – obydlí najednou zcela vybrakované. Včely si většinou nějak poradí říkají včelaři toto praktikující..

Letní klíckování matek
Na trhu se objevila kniha „Letní přerušování plodování matky – v boji proti včelím chorobám“. Nyní je již k sehnání v českém překladu, já ji mám ještě v originálu. Rozhodl jsem se vyzkoušet klíckování matek v období června dvěma způsoby: klíckování v izolátoru Chmary a klíckování na plástu.
Klíckování v izolátoru Chmary
Pro tento experiment jsem vybral loňské včelstvo – podrobené volné stavbě v úlu typu ležan. Izolátor jsem zavěsil na samostatnou loučku a umístil do středu plodiště. Matka byla v izolátoru umístěná 26 dnů. Včelstvo se chovalo velmi neklidně a matka byla v klícce očividně nervózní – vůbec se ji tam nelíbilo. Včely pobíhaly po klícce sem a tam. Usuzuji z toho, že měsíční přerušení plodování ve vrcholné sezóně není pro včelstvo to pravé. Po měsíci byla matka vypuštěna a proveden postřik včelstva 3% roztokem kyseliny šťavelové. Spad roztočů byl velký. Včelstvo se ale následně rozhodlo měnit matku, která dle nich měsíc zahálela a dostalo se následně do problémů. Do zimy nešlo zrovna v dobré kondici. Možná byla zvolena příliš velká klícka, možná bylo včelstvo již silně zatíženo roztočem. Uvidíme. Pokusy budou pokračovat. Nicméně zatím tento způsob přerušování nehodnotím kladně.




Klíckování matky na plástu
Druhé včelstvo bylo podrobeno testu klíckování matky na plástu. Matka byla umístěná v izolátoru, který vlastně uzavírá prázdnou souš, kde může matka volně klást (do zaplnění kapacity buněk). Po 9 dnech se zakladený plást vytáhne z izolátoru a umístí v plodišti na pozici vedle. Tato operace se provede následně ještě dvakrát. Plně zavíčkovaný plást (s roztoči varroa na plodu) se pak odstraní ze včelstva. Tato metoda je sice pracná, ale hodnotím ji hodně kladně. Včelstvo má průběžně stále rámek plodu a chová se velmi klidně. Taky matka, kladoucí na plástu byla klidná a nebyl ji problém znova odchytit a umístit do klícky. Při kontrolní fumigaci nebyl zaznamenán spad roztočů. Včelstvo šlo do zimování v dobré kondici. Pro detailnější informace odkazuji na avizovanou knihu.





Závěr z letošního experimentování
Izolování matky v prázdné klícce se mi příliš neosvědčilo
Izolování matky na plástu je velmi zajímavá metoda, mimo jiné zvyšující medný výnos
Experimenty budou pokračovat..