Blíží se období, kdy je vhodné provést jarní aplikaci kyseliny mravenčí pro tlumení varoózy. Jedná se o alternativní metody, které mají hlavně alespoň zčásti nahradit masové podletní používání syntetických varroacidů (např. Gabon a Varidol), jejichž používání je do budoucna neudržitelné.
Dávkovač Lysoň
Již dříve v tomto článku o KM a dávkovači Lysoň“ jsem popisoval použití aplikátoru polské firmy Lysoň, který pojme dle návodu 60 ml kyseliny mravenčí o koncentraci 65%. Tahle dávka je ale vhodná pouze pro menší včelstva, či oddělky. V ostatních případech je třeba použít aplikátory dva, což přináší problémy s umístěním a systém je poplatný pouze polským polystyrénovým úlům, které jsou k tomu uzpůsobeny. Problematické je rovněž umístění ve velké vzdálenosti od plodiště, čímž klesá účinnost léčení.
Aplikace kyseliny mravenčí metodou MiteGone
V letošním roce proto budeme testovat aplikaci KM pomocí aplikátoru Mitegone, vyvinutým Billem Růžičkou z Kanady. Testy tohoto aplikátoru prováděli také Kamler a Veselý z Výzkumného ústavu včelařského v Dole. A to z rozporuplnými výsledky. Až při úplné zkoušce (aplikace jaro+podletí) jak se uvádí v návodu dosáhli vysoké účinnosti 87,4%. Mitegone tvoří porézní hmota, obalená folií, která uvolňuje KM až 21 dnů. Používá se dvou polovin desek na přelomu předjaří a jara a pak v podletí – dle síly včelstva až tří polovin.
Dlouhodobý test aplikace kyseliny mravenčí v Mendelově univerzitě
Test provedli Ing. Antonín Přidal a Ing. Jiří Svoboda z oddělení včelařství Mendelovy univerzity v Brně v letech 2007-2009 v oblastech Jižní Moravy a Českomoravské vysočiny. Při tomto dlouhodobém testu byla potvrzena dostatečná účinnost aplikace Mitegone při srovnání s aplikací Gabonu PA92, když po třech letech se podařilo udržet roztoče na kontrolovatelné a současně průkazně nižší hladině, než jaké bylo dosaženo ve skupině s použitím přípravku GabonPA92. Účinky KM jsou dle testu dosti komplexní ve srovnání s Gabonem PA92. Je třeba mít taky na zřeteli výrazný jarní potenciál Mitegone na potlačení startovní populace kleštíků. Výzkum také poukázal na nebezpečnost podletní migrace roztočů, tzv. postinvaze, která zásadním způsobem ovlivňuje celkovou efektivitu tlumení varoózy.
Vlastní aplikace kyseliny mravenčí pomocí Mitegone
úplný návod je dostupný i v češtině na stránkách www.mitegone.com Používá se kyselina v koncentraci 65%, jež nepoškozuje dospělé včely, zabíjí roztoče, ne včely. Včely jsou schopné regulovat menší předávkování větráním úlu. Mírná úmrtnost líhnoucích se včel a trubců jsou známky správné koncentrace par. Při nižší koncentraci roztoči přežijí, naopak mrtvý plod je znákou předávkování. Před aplikací je nutné zúžit česno, případně použít omezovač vstupu do česna. Páry KM jsou těžší než vzduch a klesají, proto je nutné zachytit páry na dně úlu. Úl musí být dostatečně plný včel pro dosažení správné teploty a vlhkosti odpařování.
K aplikaci kyseliny mravenčí je mezi některými včelaři averze a lpí na zastaralé metodice SVS. Jenže jedno se nedá popřít, že touto metodikou léčíme až následky a mnohdy už ani není co léčit.. Přeji hodně úspěchů v nelehkém boji s malým a přitom tak nebezpečným nepřítelem.
literatura:
- Moderní včelař 6/2006, str.27 – Jak pracuje odpařovač Mitegone
- Moderní včelař 2/2010, P5 – Odpařovače KM při tlumení varoózy včel
- Moderní včelař 2/2011, str.56 – KM apikovaná metodou Mitegone významně snižuje početnost roztočů ve včelstvu
- Moderní včelař 1/2011, str.21 – KM aplikovaná metodou Mitegone – dílčí výsledky
- Kamler F. , Veselý V. 2008: Kyselina mravenčí – Mitegone. Včelařství 61(2) str 48-49
- Růžička B. 2008: Kyselina mravenčí Mitegone – oveření v českých podmínkách – pravdy a nepravdy www.mitegone.com
Editováno 8/5/2012 : po letošní jarní aplikaci kyseliny mravenčí jsem měl spady roztočů v průměru 20 na každé včelstvo, dle vyšetření zimní měli jsem nemusel podnikat vůbec nic, jelikož nález ve směsném vzorku činil 5 roztočů na 12 včelstev dohromady… Glombek.