Přemetání na prázdné rámky – respektive proužky mezistěn
Potřebují včely mezistěny anebo jim spíše škodí? Jsou výhodné spíše pro včelaře než pro včely?
Loňský podzim byl pro mě po včelařské stránce smutný – uhynulo hodně včelích rodin. Proto jsem se rozhodl pro radikální změnu pohledu na včelařství. Byl jsem vychován ke včelařství, kde se počítá jen medný výnos. A vlastně většina současných učebnic včelařství je tak zaměřeno – jak chovat silné včelstva, jak dosáhnout velký medný výnos, jak mít nerojivá včelstva, jak mít mírná včelstva. Těmito dogmaty se podle mě potlačují základní instinkty a přirozená imunita včelstev. Není pak náhodou, že ty nejsilnější včelstva padnou na varroázu, potažmo virózy. Proto jsem se rozhodl pro radikální řez.
Včelstva jsem potřeboval množit a množení jsem spojil zároveň s plodovou přestávkou v obou polovinách děleného včelstva. Plodová přestávka v hlavní sezóně je již prokázaný postup, vedoucí ke snížení populace kleštíka včelího. Zároveň se nabízí možnost ošetřit včely postřikem např. kyselinou šťavelovou pro likvidaci kleštíka, zachyceného na včelách. Testované včelstvo jsem rozdělil následovně: všechny plásty a původní úl jsem přemístil na nové místo. Na původní místo jsem umístil nový úl s prázdnými rámky, ve kterých byly jen proužky mezistěn (pro zmenšení startovního stresu). Matku jsem vložil do klícky a umístil doprostřed nového prázdného úlu. Do nového úlu jsem pak také setřásl mladé včely ze dvou původních plástů. Kromě prázdných rámků včely dostaly taky podněcovací krmítko s 1,5 kg medu. Aby to nebylo tak jednoduché, tak nový úl pro volnou stavbu byl úl s rámky Layens (úzko vysoký rámek 330 x 410 cm), ležan (čili tady konkrétně horizontální úl na 20 rámků).
Celá akce začala 1. května. Počasí celkem přálo. Matka v nové úlu byla na dva dny zavřena v přidávací klícce. Pak jsem ji pustil ven přes vyjídací těsto. První dny se včely mezi původním a novým úlem chovaly trochu jako při rojení. Bylo je zajímavé pozorovat. Pak se ale daly plnou parou do díla – stavby mezistěn. Osmý den po rozdělení včelstva jsem včelstvo s původní matkou, žijící nyní na proužcích mezistěn (již plně vystavěných) ošetřil postřikem 3% roztokem kyseliny šťavelové. Včelstvo bylo vitální a již začalo s volnou stavbou. Matka začínala klást první vajíčka..
Po patnácti dnech měly včely vystavěny polovinu výšky rámků – volnou stavbou. Neměřil jsem průměr buněk, tak nemohu říct, jestli stavěly menší buňky než v mezistěnách či nikoli. Včely si podobně jako v brti nebo klátu nechávají ve včelím plástu průchody pro rychlejší přemísťování mezi plásty. Včely stavěly trubčinu a dělničinu v poměru cca 30 % ku 70 %.
Po měsíci měly včely všech devět rámků vystavěno. Přidal jsem jim další 4 rámky na volnou stavbu. Tyto čtyři rámky již plně nedostavěly a byly následně odebrány – dva do skladu pro jarní rezervu a dva šly do lisu na získání medu pro mou spotřebu. Včelstvo bude zimovat na 9 rámcích rozměru Layens. Včelí rodina se mi jeví velmi spokojená v novém příbytku 🙂
Včelstvo a úl s původními rámky a plodem bylo umístěn cca 6 m dál – na nové místo. Včely si vychovaly novou vlastní matku – teda zpočátku měly hned tři a pak si samy vybraly tu „pravou“. Matky žily spolu minimálně týden, aniž by jedna druhou zabila (další mýtus: ponecháš více než jeden matečník, tak se matky zabijí – poraní mezi sebou..). Po měsíci bylo včelstvo s novou matkou taky ošetřeno postřikem 3 % roztokem kyseliny šťavelové. V tomto období nebyl ve včelstvu zavíčkovaný (potažmo žádný) plod, čili aplikace kyseliny šťavelové má vysoký účinek..
Ke konci měsíce září jsou obě včelstva, vzniklé dělením plně vitální, chrání si své česno před vosami i případnými zlodějkami. Na včelnici je zatím klid, včelstva zimují na medu a mají dostatek zásob. Jsem zvědav, jak zvládnou zimní období. Připadá mi, že letos velmi silně propolisují úly. Možná přijde Ladovská zima.. 🙂
