Autoři: Aneta Řezníčková, ČTK 4-5 minuty
Český statistický úřad loni v Česku evidoval 632 tisíc včelstev. Podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové se číslo v posledních letech zvyšuje, stejně tak i počet včelařů. Loni ve svazu přibylo více než tisíc nových členů.
I přes to byla tuzemská medová produkce loni o něco nižší než v předchozích třech letech. Meziročně klesla o čtyři procenta na 8 992 tun. I tak se však podle Machové nejedná o drastický pokles.
„Nám se pohybuje výnos medu kolem osmi až deseti tisíc tun ročně, umístili jsme se v tomto rozpětí, takže úplně špatný rok to nebyl,“ uvádí Machová. Na nižší produkci se podle ní podepsaly výkyvy teplot na jaře, kdy se oteplilo a následně opět mrzlo.
Nesmí pršet ani prahnout
Počasí je pro produkci medu rozhodujícím faktorem. „Špatné je, když je
Autoři: are Aneta Řezníčková, ČTK 4-5 minuty
Český statistický úřad loni v Česku evidoval 632 tisíc včelstev. Podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové se číslo v posledních letech zvyšuje, stejně tak i počet včelařů. Loni ve svazu přibylo více než tisíc nových členů.
I přes to byla tuzemská medová produkce loni o něco nižší než v předchozích třech letech. Meziročně klesla o čtyři procenta na 8 992 tun. I tak se však podle Machové nejedná o drastický pokles.
„Nám se pohybuje výnos medu kolem osmi až deseti tisíc tun ročně, umístili jsme se v tomto rozpětí, takže úplně špatný rok to nebyl,“ uvádí Machová. Na nižší produkci se podle ní podepsaly výkyvy teplot na jaře, kdy se oteplilo a následně opět mrzlo.
Nesmí pršet ani prahnout
Počasí je pro produkci medu rozhodujícím faktorem. „Špatné je, když je sucho, ale i když neustále prší,“ uvádí Milan Špaček, jednatel společnosti Medokomerc, která zpracovává jak český, tak zahraniční med. Ve sladkém oboru se Špaček pohybuje odjakživa. Zdůrazňuje, že v Česku člověk nejčastěji narazí na medy květové. Ty vznikají z nektarů, které včely sesbírají z ovocným stromů, pampelišek, lesních malin či řepky.
Druhů medů je však přehršel. Devatenáct z nich představil Špaček na tiskové konferenci na konci února. Co med, to jiná barva i chuť. Naprosto specifický je například koriandrový med z Bulharska či avokádový z Mexika. „Úplně nejvzácnější je pro mě ale vřesový med. V Česku se k němu člověk normálně nedostane, je to specialita severních států, kde se rostlina vyskytuje. Včel je tam naopak minimum,“ uvádí Špaček. Mezi nejcennější tuzemské medy patří podle Špačka medy smrkové. Za ty zaplatí zájemci přibližně třikrát víc než za klasické květové.
Větší spotřeba, větší kontrola
Cena medů na obchodních pultech se loni dostala pod 200 korun za kilogram pouze v září. Nejvyšší byla v lednu, kdy za něj lidé, kteří ho kupují v obchodech, platili 211 korun.
Kde se zkonzumuje nejvíce medu
1. Středoafrická republika (9,68 gramů na den na osobu)
2. Nový Zéland (5,55 gramů na den na osobu)
3. Slovinsko (4,4 gramů na den na osobu)
4. Řecko (4,24 gramů na den na osobu)
5. Švýcarsko (3,87 gramů na den na osobu)
6. Rakousko (3,62 gramů na den na osobu)
7. Turecko (3,33 gramů na den na osobu)
8. Ukrajina (3,15 gramů na den na osobu)
9. Slovensko (3,02 gramů na den na osobu)
10. Montenegro (3,01 gramů na den na osobu)
Zdroj: worldatlas.com
Z dat Českého statistického úřadu také vyplývá, že je med stále poptávanější komoditou. Zatímco v roce 2006 snědl průměrný Čech 0,6 kilogramu medu, podle posledních dat z roku 2017 se číslo vyšplhalo na jeden kilogram na osobu za rok.
Kvůli častým problémům ohledně falšování medu a přítomnosti nežádoucích složek se na surovinu v posledních letech zaměřili také veterináři a inspektoři. V roce 2018 odhalila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) závadu u 40 vzorků z 81 odebraných šarží. Není to však překvapivý výsledek, k podobným číslům došla i v letech předešlých. „Nejčastěji zjišťovaným nedostatkem byla příliš nízká aktivita enzymu diastáza, která byla zjištěna u 23 šarží,“ uvádí Pavel Kopřima, tiskový mluvší SZPI.
Mezi další prohřešky patří nadlimitní obsah hydroxymethylfurfuralu (HMF), který vzniká jako vedlejší produkt při zahřívání medu, klamání ohledně původu medu, neodpovídající poměr vodivosti uvedené na obalu, dobarvování či přidávání cizích cukrů.
Člověk na první pohled nepozná, je med falšovaný. České medy například rychleji krystalizují díky většímu obsahu glukózy. To občas zákazníci mylně považují za závadu. „Když se podívám na sklenici s medem, nemám šanci poznat kvalitu. Musím to poslat na analýzu do laboratoře,“ uvádí Špaček.
sucho, ale i když neustále prší,“ uvádí Milan Špaček, jednatel společnosti Medokomerc, která zpracovává jak český, tak zahraniční med. Ve sladkém oboru se Špaček pohybuje odjakživa. Zdůrazňuje, že v Česku člověk nejčastěji narazí na medy květové. Ty vznikají z nektarů, které včely sesbírají z ovocným stromů, pampelišek, lesních malin či řepky.
Druhů medů je však přehršel. Devatenáct z nich představil Špaček na tiskové konferenci na konci února. Co med, to jiná barva i chuť. Naprosto specifický je například koriandrový med z Bulharska či avokádový z Mexika. „Úplně nejvzácnější je pro mě ale vřesový med. V Česku se k němu člověk normálně nedostane, je to specialita severních států, kde se rostlina vyskytuje. Včel je tam naopak minimum,“ uvádí Špaček. Mezi nejcennější tuzemské medy patří podle Špačka medy smrkové. Za ty zaplatí zájemci přibližně třikrát víc než za klasické květové.
Větší spotřeba, větší kontrola
Cena medů na obchodních pultech se loni dostala pod 200 korun za kilogram pouze v září. Nejvyšší byla v lednu, kdy za něj lidé, kteří ho kupují v obchodech, platili 211 korun.
Kde se zkonzumuje nejvíce medu
1. Středoafrická republika (9,68 gramů na den na osobu)
2. Nový Zéland (5,55 gramů na den na osobu)
3. Slovinsko (4,4 gramů na den na osobu)
4. Řecko (4,24 gramů na den na osobu)
5. Švýcarsko (3,87 gramů na den na osobu)
6. Rakousko (3,62 gramů na den na osobu)
7. Turecko (3,33 gramů na den na osobu)
8. Ukrajina (3,15 gramů na den na osobu)
9. Slovensko (3,02 gramů na den na osobu)
10. Montenegro (3,01 gramů na den na osobu)
Zdroj: worldatlas.com