Již 15 let používám úly Eurodadant vlastní konstrukce. Občas si tady najdu čas a snažím se popsat své zkušenosti či navrhnout co dělat jinak a minimálně pro mě lépe.
Podzimní rotování nástavků
Metodika Eurodadantu doporučuje koncem září vložit polonástavek s zásobami pod plodiště. Od této činnosti jsem již upustil. Především z důvodu loupeže. Zásoby poblíž česna jsou velkou výzvou pro zlodějky, jak včely tak vosy. A jelikož to vypadá, že se konkrétní roční doby stále posunují (kdy v květnu je hodně chladno a naopak koncem října je běžně 20 st.), včely mají dlouhé podzimní období, kdy již skoro nic nekvete, včely hledají každý zdroj něčeho sladkého. Na stupni zakrmení to mnoho nezávisí. Vosy jsou navíc schopny létat i při nízkých teplotách a dovedou být pořádně drzé. Zásoby vystavené k česnu jsou pro ně velké lákadlo. V přirozených podmínkách mají včely zásoby nad sebou, tak jim to nebudu brát. Jistě, ony si ty zásoby z podloženého nástavku přenesou do plodiště, ale pokud rotaci nástavků udělám brzy, hrozí riziko loupeže, pokud naopak pozdě, nestihnou zásoby přemístit kvůli počasí.
Materiál na úly
Doposud jsem vyráběl úly ze sendviče: zvenčí palubka, uprostřed 2 cm polystyrén, uvnitř sololit. Palubky jsou v pořádku, polystyrén velmi rádi likvidují mravenci a sololit – hlavně v plodišti vykusují včely. Během sezóny je sololit v plodištním nástavku dosti změkčený díky vlhkosti a včely si pak po svém rozšiřují hnízdo 🙂 Jakmile se dostanou až k polystyrénu, tak úplně dočista vše vyčistí.
Co dokážou včely se sololitem je patrné na přiloženém obrázku.
Obecné požadavky na potenciálně nový úl
- Dobrá tepelná izolace (viz v další kapitole)
- Nízké výrobní náklady
- Nízká hmotnost nástavků (léta přibývají..)
- Pravděpodobně již konstrukce vymezení rámků pomocí hřebenů
- Dobrá ventilace úlů (velmi důležité – pro zamezení plísně i hustoty medu)
Síla stěny úlu
Včelařím od roku 1996. Začínal jsem se strýcem a pak po jeho smrti jsem se ještě několik let staral o jeho včelstva. Včelstva byly v Budečácích (ó jak si dobře pamatuji, ty včelí injekce, když jsem zezadu kleštěmi vytahoval rámky 🙂 , a také v Moravských univerzálech. Moraváky jsem měl z počátku také na svém stanovišti. Půl metru vedle byly Tachovské úly (Palubka, 2 cm polystyrén, palubka). Moravské univerzály měly stěny z palubek a uvnitř byly piliny, v novějších už polystyrén. Stěna úlu měla celkem 10 – 14 cm. S takovouto dvojí výbavou jsem včelařil dalších pár let. Med z Moravských univerzálů byl vždy o řád (minimálně) hustější. Otázkou je proč? Bylo v tenkých Tachovácích včelám nadneseně řečeno zima nebo byla v Moravském univerzálu lepší ventilace díky stropním destičkám (loučkám) místo jednolité sololitové desky? Podobná situace je nyní v Eurodadantech . Med obecně nedosahuje hustoty jarního medu z Moravských univerzálů. Podotýkám, že se tady bavíme o medu v mednících a plně zavíčkovaných plástech.
Než se pustím do modernizace úlů, mám v plánu v příštím roce vyzkoušet vzdušné řešení strůpku po vzoru úlu Warré . Kdoví, možná časem vyzkouším také kompletní konstrukci Warré úlu 🙂 .Jsem tedy zvědav, jestli dojde k viditelné změně, co se týče vlhkosti v úlu, a také v hustotě medu. Možná to není dobrá cesta, možná ano. Nejsem na produkci medu finančně závislý a mohu si tedy dovolit experimentovat. Ale prozatím budu vzývat našeho patrona, svatého Ambrože, aby včelstva zdárně přečkaly zimu..
