Včely odolné vůči Varroa v Evropě do roku 2033
Je to možné? Můžeme mít za 10 let včely, které jsou zdravé a odolávají roztoči Varroa pouze mírnou léčbou bez léků nebo vůbec žádnou? Ano, je to možné. To dokazují četné úspěšné projekty v posledních letech, mimo jiné v Lucembursku, Rakousku a Německu. Cílem je vybrat včely medonosné pro přirozenou odolnost vůči Varroa, rozšířit tyto genetické vlastnosti a zlepšit tak zdraví obecné včelí populace. Dne 19. května 2022 se v Neuenstein-Aua v Hesensku sešly významné evropské včelařské spolky a dohodly se, že v příštích 10 letech budou společně kráčet touto cestou. Souhlasili, že využijí veškeré své úsilí k dosažení cíle, kterým je plošné vytvoření populace včel medonosných odolných vůči Varroa.
Včelařské svazy vyzývají národní a evropské včelařské svazy, včelařské ústavy, úřady, ministerstva a všechny včelaře, aby v následujících letech společně sledovali tento cíl.
V lednu letošního roku v Drážďanech a v únoru v Budyšíně (Německo) proběhly dvě zajímavá včelařská setkání. Konference v rámci projektu Varroresistenz 2033 byla setkáním šlechtitelů a výzkumníků hledajícím „evropskou“ včelu, odolnou proti Varroáze. Prezentovány byly cesty šlechtění k varroaresistenci i varroatoleranci. Přednášející seznámili přítomné s jejich postupy, prostředky a výsledky. Představitelé obou směrů hledali cesty možné spolupráce a kooperace.
Postřehy z konference (heslovitě)
Velký význam se přikládá biotechnologickému ošetřování včelstev. Nepoužívá se tvrdá chemie, pouze v případě nutnosti organické kyseliny. Používáním přípravků jako amitraz a další se spíše šlechtí kleštíci, než potírá varroáza.
Jak získat odolná včelstva (Stephan Mandl)
- nepoužívat kyselinu mravenčí
- je agresivní vůči včelám
- snižuje vitalitu včelstev a přitom nepůsobí proti virům
- pro 90% účinnost se musí použít vícekrát
- trvá 2-3 generace včel, než se odstraní škody způsobené KM
- kyselina šťavelová je ke včelám přívětivější
- nicméně 80% Varroa žije na plodu – tam se KŠ nedostane
- rovněž nepůsobí na viry
- včelstva, ve kterých se roztoči a viry množí rychleji, ztrácejí možnost reprodukce. Jejich trubci jsou poškození, jsou nelétaví a impotentní
- včelstva, která se lépe dokáží vypořádat s varroázou, mohou vychovat silné trubce a šířit do okolí odolnost a vitalitu
- včelstva, která jsou 0% tolerantní k varroáze je třeba z chovu vyřadit a použít na materiál pro oddělky
Účinné biotechnické metody:
- odstranění plodu
- tvorba oddělků
- přemetení na mezistěny
- klíckovaní matek
- v budoucnu možná i kombinace
je zjištěno, že neošetřované včelstvo přežije 3 roky. Při použití léčiv uhyne během první zimy 10 – 40% včelstev. Přeživší včelstva jsou oslabena o 20 – 50%. Ztráty včelích rodin dosahují běžně 50%.
Zajímavý je šlechtitelský počin Juhani Lundena, který v roce 2001 vytvořil 70 šestirámkových oddělků a ponechal je bez ošetření. Včelstva pak v zimě ošetřil pouze 38 ml KŠ pokapem. V dalších letech snižoval množství KŠ o 5 ml, v roce 2008 již jen 3 ml, v dalších letech už bez ošetření. Přeživší včelstva použil jako trubčí. Včelstva s nejmenším počtem roztočů byla použita k larvení. Úmrtnost včelstev v letech 2001 – 2006 byla 90%. Matky množil inseminací do roku 2014. V letech 2015 – 2016 choval matky jen volným pářením. Po bodu zlomu dospěl ke stavu, kdy úmrtnost včelstev začala strmě klesat a nyní chová včely již bez jakéhokoliv léčení.
Dle mého názoru je cesta, kterou si vybrali včelaři sdružení v iniciativě Varroaresistenz 2033 jediná správná. Spoléhat se na chemikálie vede do slepé uličky, respektive masovému úhynu včelstev. Faktorů ovlivňujících zdraví a kondici včel je více. Například bohatá a rozmanitá nabídka potravy, pokud možno malá stresová zátěž a zatížení pesticidy. Překážkou ve šlechtění včelstev je zajisté převčelení krajiny, u nás velmi citelné. Jak uvádějí šlechtitelé, nutná je spolupráce na úrovni zemí i spolků, předávání informací včelařské veřejnosti. Jen tak se může v brzké budoucnosti stát pravdou, že si včely s varroázou poradí pokud možno samy..
F.G.
